Dnes má svátek : Emílie

Kaple svatého Romedia

29. 11. 2011 19:56

Zámecká kaple v Cholticích představuje unikátní ikonografický a hagiografický koncept, protože je zasvěcena v zemi jinak neznámému tyrolskému světci, Romediovi z Thaur. 

 

Tento legendární poustevník je totiž patronem stavitelů zámku a kaple hrabat Thunů. Pocházel z rodu Thaurů, ze kterého pocházeli i Thunové. Bylo velkým vyznamenáním rodu, mohl-li se pochlubit světcem jako svým příslušníkem. Právě proto Thunové zasvětili kapli sv. Romediovi.

Pozoruhodností kaple je ztvárnění deseti sloupů církve (sv. Petr a Pavel, čtyři evangelisté, církevní otcové) a postav kacířů (mj. i Hus, Jeroným Pražský, Luther a Kalvín).

Velmi hodnotné jsou i tři oltáře od pražského řezbáře J. Reinera a hlavní rámový oltář od malíře M. Rottmayera.

Zajímavosti

  • 1889 byla provedena oprava vnitřních maleb
  • 1902 přibyly nové varhany
  • na architektonické uspořádání měl velký vliv vlastník zámku hrabě Romedius Konstantin Thun
  • půdorys kupole netvoří kruh, nýbrž ovál
  • ikonografický koncept je kombinací nástěnných maleb a štukových reliéfů
  • lucerna je vyzdobena malbami Nejsvětější trojice, ctnostmi sv.Romedia a scénami ze starého zákona
  • na klenbě kupole je vyobrazena legenda o sv.Romediovi
  • v kapli jsou ve vysokém reliefu vyvedeny postavy 8 kacířů i s hanlivými emblémy

 

Zasvěcení zámecké kaple v Cholticích

Zámecká kaple v Cholticích představuje unikátní ikonografický a hagiografický koncept, protože je zasvěcena v zemi jinak neznámému tyrolskému světci, Romediovi z Thaur. Tento legendární poustevník je totiž patronem stavitelů zámku a kaple hrabat Thunů. Pocházek z rodu Thaurů, ze kterého pocházeli i Thunové. Bylo velkým vyznamenáním rodu, mohl-li se pochlubit světcem jako svým příslušníkem. Právě proto Thunové zasvětili kapli sv. Romediovi.

Uctívání sv. Romedia je vázáno výlučně na jeho vlast a území jeho činnosti. Choltice jsou zcela ojedinělým případem, kdy se jeho kult přenesl daleko od jeho vysokohorského domova, v tomto případě do Čech, „kde mu byla věnována svatyně, která svou nádherou a přepychem předčí všechna lidově prostá kultovní místa, nacházející se v Tyrolsku.

O stavbě kaple

Se stavbou kaple, budované ze škrovádského pískovce, bylo zřejmě započato roku 1683. Vysvěcena pravděpodobně byla 2. září 1692. Jako stavitel je uváděn Ital Rossi de Lucca a zdejší kamenické a bohaté štukové práce jsou spjaty se jménem Pietro Paolo Vago di Como.

O stavebním mistru se nedá zjistit nic určitého. Čtyři velké graficky reprodukované rytiny kaple ve Friedenfelsově knize neuvádějí žádné jméno autora kreseb a nepochybně byly vytvořeny až po úplném vnitřním vybavení.

Autorství projektu, které je připisováno jinak téměř neznámému Rossimu de Lucca, není tedy v žádném případě jisté. Přes to však se jméno Giueseppe Rossi v souvislosti s choltickou kaplí skutečně objevuje: jeho jméno nalezneme pod některými zobrazeními rytin ve Friedenfelsově díle. Tato skutečnost mohla tedy posílit domněnku o podílu architekta Thunů – Rossiho de Lucca – v Cholticích.

Autoři výtvarného pojetí

Jako „magister fabricae“ a zároveň jako „stuccator“ je již v říjnu 1684 zváděn Antonio Nuvolone, jehož pobyt v Cholticích dokládají zápisy v křestních matrikách ze Svinčan z let 1683 do 1687. K němu připisuje jako „murarius“ v letech 1684 a 1685 další Ital Francesco Spazo. Nuvolone se, pokud víme, nikde v našich zemích nevyskytuje. V roce 1696, kdy je uveden naposledy, vystupuje vedle něho mědirytec a malíř Martin Rivola, který byl v Cholticích činný už od r. 1687 a který vyryl desky obrazového doprovodu k Friedenfelsovu dílu. Na nástěnných malbách se podíleli Johann Steger a Martin Antonín Lublinský.

Další osudy kaple a zámku

V roce 1763 byl zámek opravován, nedoznal však podstatných změn. Požár, který vypukl v zámku r. 1795, zničil zámecké střechy a zejména střechu kaple. Od r. 1786 je kaple farním kostelem. Na nádvoří zámku před vchodem do kaple stojí z doby kolem poloviny 18. stol sochy sv. Agáty, sv. Cecílie, sv. Václava a sv. Floriána. Roku 1880 byly provedeny menší opravy zámecké budovy a nádvoří. V tamburu lucerny nalézáme nápis RENOVATOM 1889. Podrobnosti o této renovaci, která se zřejmě dotkla maleb interiéru se nepodařilo nalézt.

V roce 1904 bylo přebudováno vnitřní zařízení zámku, upraveny interiéry a v bývalém průjezdu byly zřízeny kuchyně. O něco později byla přestěhována kamna z pokojů na chodbu a r. 1932 bylo zavedeno ústřední vytápění. Posledním majitelem zámku byl Leopold Thun, který zemřel r. 1944. Jeho rodu byl zámek zkonfiskován r. 1945 a dán do správy Místního národního výboru, který zde umístil roku 1946 vlastivědné muzeum. V roce 1947 zde byla zřízena ozdravovna mateřských škol.