Dnes má svátek : Dana

Postaveni vlastníka pozemku při správě svého majetku – otázky a odpovědi

1. 1. 2012 22:36

Existuje způsob, kterým lze dosáhnout scelení pozemků, které vlastním?

Dohoda s majitelem o směně pozemku, který funkčně navazuje na ten můj, není možná.

Jistě že existuje. Požadovaným nástrojem jsou pozemkové úpravy, kterými dojde k realizaci prostorového a funkčního uspořádání pozemků, jejich scelování nebo dělení, zabezpečení přístupnosti a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy, a to bez jejich finanční spoluúčasti.

 

Moje zemědělské pozemky jsou nepřístupné a nemohu na nich hospodařit. Jaké jsou možnosti jejich zpřístupnění?

Pozemkový úřad může přispět k tomu, aby došlo ke zpřístupnění pozemků, které byly sceleny při kolektivizaci zemědělství do velkých bloků. Ke zpřístupnění pozemků může dojít (samozřejmě kromě dohody s vlastníkem sousedních pozemků) na základě řízeni o pozemkových úpravách, které provádí právě Pozemkový úřad. Požádáte-li pozemkový úřad o provedení pozemkových úprav samostatně, bude vždy na zvážení úřadu, zda pozemkovou úpravu provede. Pozemkový úřad je povinen zahájit pozemkové úpravy pouze pokud se pro to vysloví vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území. Lze proto doporučit žadateli, aby se pokusil přesvědčit vlastníky ostatních pozemků včetně obce, tak aby došlo ke společné žádosti (tj. žádosti vlastníků nadpoloviční výměry pozemků) o provedení pozemkových úprav v dané lokalitě. Tomu, kdo hodlá zajišťovat zemědělskou výrobu a jemuž nelze vyčlenit jeho vlastní pozemky, může pozemkový úřad poskytnout technickou pomoc při vyměření jiných pozemků, jestliže se na tom dohodne s jejich vlastníky a nájemci. Nejčastěji se bude jednat právě o pozemky v užívání nájemce, užívající vlastníkovy nepřístupné pozemky či o pozemky ve správě Pozemkového fondu ČR. Pozemky, které jsou v nájmu Pozemkového fondu ČR, musí užívat ten, kdo má uzavřenou smlouvu s Pozemkovým fondem ČR.

Jak se domoci původního přístupu k nemovitosti?

S touto otázkou se na pozemkové úřady obrací stále více lidí. Je to dáno tím, že možností, jak mít po právní stránce přístup k pozemku zajištěn, je podle českého práva více a lidé nevědí, jak se svých nároků domoci. Nelze v krátkosti shrnout základní informace o tom, jak hledat ochranu v situaci, kdy někdo někomu brání v přístupu k jeho pozemku. Pro volbu správného prostředku obrany je důležité nejprve zjistit, na základě čeho se konkrétní pozemek pro přístup využívá. Může se jednat o soukromou dohodu se sousedem, že souhlasí s přechodem či přejezdem přes jeho pozemek. Taková dohoda může být písemná i ústní, úplatná i bezúplatná. Jedná se většinou o situace, kdy je sice možné využívat i jinou cestu, ale cesta přes sousedův pozemek je užitečnou zkratkou. Dohody tohoto typu fungují většinou bez problémů do chvíle, kdy soused chce začít svůj pozemek obhospodařovat anebo jej prodá někomu jinému a ten již nesouhlasí s využíváním svého majetku jinou osobou. Pozemkový úřad může obecně pomoci najít v řadě případů způsob ohledně zpřístupnění předmětného pozemku, je proto vhodné se na tento úřad obrátit a možnosti zde konzultovat.

Co dělat v případech, kdy ze dne na den byla vybudovaná překážka bránicí v přístupu k mému pozemku?

V takové situaci je nepodstatné, z jakého důvodu byla cesta pro přístup užívána (neformální dohoda, věcné břemeno, pozemní komunikace). Občan se může bránit okamžitým podáním návrhu na poskytnutí ochrany proti zásahu do pokojného stavu. Žádost se podává u pověřeného obecního úřadu a je ji nutné podat co nejdříve. Úřad v tomto řízení nezkoumá, zda má žadatel právo cestu užívat, ale pouze chrání poslední pokojný stav, do kterého někdo svémocně zasáhl. Musí proto prověřit, zda umístěná překážka (řetěz, brána, závora, hromada kamení atd.) byla povolena příslušným úřadem anebo ji vlastník pozemku umístil bez povolení. Výsledkem řízení může být nařízení uvedení pozemku do původního stavu. Jedná se však o prozatímní řešení, které chrání poslední pokojný stav, dokud nebude věc vyřešena příslušným orgánem - úřadem nebo soudem - podle toho, z čeho právo užívání cesty vycházelo. Pokud je překážka na cestě stavbou, je na místě požádat o zásah také stavební úřad. Ten je povinen prověřit, zda se jedná o stavbu, a zda byla provedena podle zákona. Jinak půjde o stavbu černou a stavební úřad bude povinen zahájit řízení o jejím odstranění. Pokud byla stavba postavena s povolením nebo souhlasem stavebního úřadu, je možné, že stavební úřad při jejím povolování nezkoumal, zda se na pozemku nachází pozemní komunikace. V takovém případě by měl zjednat nápravu. Vždy je vhodné obrátit se také na místní obecni úřad. Ten zná poměry ve své obci a má povinnost chránit přístup i na málo významné pozemní komunikace - tak zvané účelové komunikace. V případě neúspěchu jednání s obecními úřady (tj. i při jejich nečinnosti) je třeba hledat ochranu u krajského úřadu jako nadřízeného správního orgánu.

Může Pozemkový úřad zřizovat věcná břemena k majetku třetích osob?

Problematika věcných břemen je řešena efektivně zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a skutečně o nich může rozhodovat pozemkový úřad v rámci pozemkové úpravy, jedná se však o věcná břemena vyplývající ze schváleného návrhu pozemkových úprav. Jejich zřízení může být např. pro zajištění přístupu k pozemkům účelnější, než zřizovat novou příjezdovou cestu. V tomto případě má vlastník zatíženého pozemku nárok na náhradu podle platného cenového předpisu, která většinou je kompenzována formou navýšení výměry.

Co je to věcné břemeno?

Věcné břemeno je také soukromým právem, ale jedná se již o právo, které zákon výslovně chrání. Musí být zapsáno v katastru nemovitostí a váže se na konkrétní nemovitost. Oprávněný z věcného břemene (tj. např. vlastník určitého pozemku) má právo užívat jiný pozemek např. pro průchod nebo i průjezd. Konkrétní způsob a míra využívání záleží na tom, jak bylo věcné břemeno v katastru nemovitostí zapsáno (průchod pro pěší, průjezd osobním vozem…). Věcná břemena mohou vzniknout na základě smlouvy, vydržením, rozhodnutím soudu, anebo rozhodnutím správního orgánu.

Moje zemědělské pozemky užívá zemědělské družstvo, ale neplatí za ně nájem. Mohu dat družstvu výpověď?

Ze zákona o půdě vyplývá, že mezi vlastníkem zemědělského pozemku a uživatelem vznikl ze zákona ke dni účinnosti zákona o půdě (24. 6. 1991) nájemní vztah. V zásadě vlastník pozemků může nájem zemědělských pozemků vypovědět vždy k 1. říjnu běžného roku. Obecně platí, že výpovědní doba činí jeden rok. Pokud jsou pozemky pro vlastníka nepřístupné (byly například zahrnuty do velkých půdních celků), výpovědní doba neskončí dříve, než budou provedeny pozemkové úpravy (v rámci nichž by mělo dojít ke zpřístupnění pozemků). V současné době, ve většině případů, byl již dalším vývojem uživatelský subjekt transformován, často i několikrát, přičemž (snad na výjimky) není z transformací jednoznačně zřejmé, že nový subjekt vstupuje do práv a povinností po původním uživateli, jemuž vzniknul nájemní vztah ze zákona. To v důsledku znamená, že na základě výše uvedeného ustanovení zákona o půdě nelze podmiňovat vydání nepřístupného pozemku stávajícím uživatelem vlastníkovi tím, že musí být provedeny pozemkové úpravy. Pokud tedy vlastník požaduje vydání pozemku i v případech, že dotčený pozemek je nepřístupný, je pouze jeho věcí, jak si zajistí přístup k pozemku (např. v dohodě s okolními majiteli) a jak hodlá s pozemkem nakládat – dosavadní uživatel je povinen pozemek v příslušných termínech dle zákona o půdě vydat. Družstvo samo nemůže vypovědět nájem pozemků, dokud samo má vůči vlastníku nevypořádané majetkové nároky. Jestliže družstvo neplatí z pozemků nájemné, je třeba se domáhat plnění soudní cestou.

Co si mam představit pod pojmem zemědělsky pozemek?

Za zemědělský pozemek lze pro určité zjednodušení věci označit ornou půdu, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty; dále také rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělskou půdu potřebnou k zajišťování zemědělské výroby jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

Lze zahrnout lesní pozemky do pozemkových uprav?

Zákon o pozemkových úpravách nevylučuje zahrnutí lesních pozemků do obvodu pozemkové úpravy. Většinou jsou v obvodu pozemkové úpravy vedeny jako neřešené, což znamená, že dojde pouze k přesnému zaměření pozemků a následně upřesnění výměry parcel. Nedochází zde k žádným směnám pozemků. V případě, že vlastníci se domáhají scelení lesních pozemků v rámci daného lesního komplexu, aby mohli na nich řádně hospodařit, pozemkový úřad může tyto pozemky zahrnout mezi řešené, pokud uzná, že dojde k naplnění ust. § 2 zákona. Pokud jsou lesní pozemky zahrnuty mezi řešené dle § 2 zákona, provede se jejich ocenění a to jak pozemků, tak i porostů. V rámci návrhu nového uspořádání je snaha zpracovatele co nejvíce pozemky scelit a také zpřístupnit při současném dodržení kriterii přiměřenosti (cena, výměra, vzdálenost). Je nutno podotknout, že pro zpracovatele se jedná o náročnější práci než v případě zemědělské půdy. Každý vlastník má právo po schválení pozemkové úpravy požádat o vytýčení vlastnických hranic v terénu u těchto nově navržených lesních pozemků.

Jaká je výše nájemného?

Roční nájemné za pozemky, náležející do zemědělského půdního fondu, s výjimkou pozemků lesního půdního fondu, činí 1 % z ceny pozemku, pokud se vlastník s nájemcem nedohodnou jinak.

Jaké možnosti postupu mám v případě, že nájemní vztah neexistuje?

Je-li pozemek užíván bez právního důvodu (neexistuje nájemní vztah ani jiný důvod opravňující k užívání pozemku), je vlastník oprávněn žádat na uživateli pozemku vydání takzvaného bezdůvodného obohacení, jehož výše by v zásadě měla odpovídat obvyklému nájemnému. Pokuste se tedy kontaktovat uživatele pozemku, upravit Váš vzájemný vztah (nájemní smlouvou) a vyžádat si úhradu za dosavadní užívání pozemku, což ovšem lze pouze za poslední 3 roky. Neuspějete-li, můžete k soudu podat žalobu o vydání bezdůvodného obohacení (částku vyčíslete), případně uložení povinnosti zdržet se užívaní pozemku. Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčuje ve lhůtě dvou let ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil.

Má užívání pozemků bez právního důvodu vliv na dotace poskytované zemědělcům? Podmínkou poskytnutí dotace obecně není bezdlužnost žadatele v soukromoprávních vztazích. Žadatelé o dotace ve sporných případech (na tentýž pozemek nárokuje dotace více žadatelů) musejí prokazovat právní důvod užívání pozemku (předložit nájemní smlouvu), proto neexistence oprávnění užívat pozemek může mít vliv na možnost přiznání některých dotací, případně na uložení povinnosti vrácení takové dotace.

Kdo rozhoduje o pozemkových úpravách? O pozemkových úpravách rozhodují pozemkové úřady, které organizují jejich realizaci v rozsahu stanoveném zákonem. Soustavu pozemkových úřadů ministerstva zemědělství, jako organizační složky státu, tvoří pozemkové úřady, které jsou zřízeny jako správní úřady se zákonem stanovenou uzemní působností a Ústřední pozemkový úřad. Pozemkové úřady mají v zákoně jednoznačně stanovenou odbornou (věcnou) působnost, která kromě organizačního, technického a finančního zabezpečení prací souvisejících s prováděním pozemkových úprav jim ukládá i zabezpečení vazby pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací a spolupráci s katastrálními úřady. Pozemkové úřady mají v zákoně jednoznačně stanovenou odbornou (věcnou) působnost, která kromě organizačního, technického a finančního zabezpečení prací souvisejících s prováděním pozemkových úprav jim ukládá i zabezpečení vazby pozemkových úprav s územně plánovací dokumentací územních celků a spolupráci s katastrálními úřady.

Jaký má pro mě jako vlastníka pozemku zahrnutého do pozemkové úpravy vyznám rozhodnutí o pozemkových úpravách?

V procesu pozemkových úprav je uplatněn “dvoustupňový” způsob rozhodování pozemkového úřadu o výsledcích pozemkových úprav. Pozemkový úřad rozhodne nejprve o schválení návrhu pozemkových úprav, pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň tří čtvrtin výměry pozemků, o kterých má být rozhodováno. Proti tomuto rozhodnutí se mohou účastníci řízení odvolat k Ministerstvu zemědělství - Ústřednímu pozemkovému úřadu (nadřízený orgán), a to prostřednictvím pozemkového úřadu, který rozhodnutí vydal. O obsahu podaných odvolání informuje pozemkový úřad veřejnou vyhláškou. V odvolacím řízení se posoudí vydané rozhodnutí z hlediska správnosti zjištěného skutkového stavu a dodržení příslušných ustanovení zákona. Schválený (pravomocný) návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro vydání “druhého” rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popř. o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům. Toto rozhodnutí slouží již jen jako doklad o vyřešených vlastnických vztazích k pozemkům a doklad pro převzetí a zápis výsledků pozemkových úprav do katastru nemovitostí. Pozemkový úřad zabezpečí, aby nové uspořádání pozemků bylo bezplatně vytyčeno a označeno v terénu podle potřeby vlastníků, co nejdříve po nabytí právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav a vlastník s dalšími spoluvlastníky o něj musí požádat pozemkový úřad.

Jsem na daném listu vlastnickém uveden jako jeden ze spoluvlastníků zemědělských pozemků a chtěl bych se stát výhradním vlastníkem pozemků o výměře odpovídající mému podílu.

Vypořádání spoluvlastnických podílů může pozemkový úřad provést v rámci pozemkové úpravy tak, aby po pozemkové úpravě jste se stal výhradním vlastníkem odpovídající výměry; rozdělení spoluvlastnictví ovšem musí také korespondovat se záměry návrhu pozemkových úprav. Možnost reálného rozdělení mimo probíhající pozemkovou úpravu je samozřejmě vždy možné, náklady však hradí vlastníci.

Vlastním zemědělské pozemky, o které se již nemíním dál starat. Chtěl bych je prodat (darovat), ale nikdo nemá o ně zájem. Poraďte co mam dělat.

Pokud v daném území je zahájena pozemková úprava, může pozemkový úřad tyto pozemky vykoupit ve prospěch státu (bude-li je potřebovat na společná zařízení), popřípadě přijmout dar. Cena se stanoví dle platného oceňovacího předpisu, ocenění je provedeno na náklady státu, respektive pozemkového úřadu.

Jsem vlastníkem pozemků v území určeném, dle platného územního plánu, k zastavění. V případě řízení o pozemkové úpravě v tomto území může dojit ke směně těchto pozemků bez mého souhlasu?

V tomto případě je nutný souhlas vlastníka se zahrnutím těchto pozemků mezi řešené (směňované). Pokud vlastník neudělí souhlas, pozemkový úřad zařadí tyto pozemky mezi neřešené (nesměňované), tzn., že pozemky budou jen zaměřené pro účely obnovy katastrálního operátu v celém území a jejich hranice nebudou nijak měněny.

Nemůže dojit v rámci pozemkových úprav k poškození mých vlastnických práv?

Zákon o pozemkových úpravách jasně stanovil kriteria přiměřenosti při provádění směn pozemků. Bez souhlasu vlastníka nelze navrhnout nové pozemky, které by se lišily oproti původním ve výměře o více jak 10%, v ceně o 4% a ve vzdálenosti o 20%. Zpracovatel pozemkové úpravy je povinen ze zákona projednat návrh nového uspořádání pozemků s každým dotčeným vlastníkem. Podmínkou schválení návrhu pozemkové úpravy je souhlas vlastníků minimálně 75% výměry pozemků, které jsou řešeny v pozemkové úpravě. V praxi je maximální snaha projektantů a pracovníků pozemkových úřadů dosáhnout 100% souhlasu.

Mám na zemědělské pozemky uzavřenou nájemní smlouvu. Bude tato nájemní smlouva platná i po ukončení řízeni o pozemkových úpravách?

Rozhodnutím Pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, kterým končí správní řízení o pozemkových úpravách, zanikají dosavadní nájemní vztahy. Z tohoto důvodu je nutné následně uzavřít novou nájemní smlouvu. Nájmy zanikají zejména s ohledem na to, že původní předmět nájmu přestane existovat, tzn., neexistuje původní geometricky a polohově určená parcela označená parcelním číslem.

Co to znamená, že vlastním parcelu vedenou ve zjednodušené evidenci?

Zjednodušeným způsobem se evidují zemědělské a lesní pozemky, jejichž hranice v terénu neexistují (nejsou znatelné) a jsou sloučeny do větších půdních celků. Tato evidence je vedena v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem s využitím dřívějších pozemkových evidencí (např. bývalého pozemkového katastru, přídělového nebo scelovacího řízení). Zjednodušená evidence zaniká obnovou katastrálního operátu např. na podkladě pozemkových úprav.

Jakým způsobem ovlivňuje legislativa Evropské unie vlastnictví k zemědělské půdě? Legislativa Evropské unie, která se vztahuje k zemědělské půdě, nijak nezasahuje do vlastnických práv ani do nájemních vztahů. Tyto otázky jsou výhradně v okruhu působnosti národního práva jednotlivých členských zemí. Pokud srovnáme pozemkové právo ve státech Unie, zjistíme, že existuje mnoho přístupů k regulaci pozemkového vlastnictví a užívání půdy.

Co to znamená, že na listu vlastnictví je proveden duplicitní zápis vlastnického práva?

Pojem „duplicitní zápis vlastnictví“ je obsažen v § 45 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 90/1996 Sb., a zákon ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V tomto ustanovení je uvedeno: „Je-li katastrálnímu úřadu postupně doručeno více vykonatelných rozhodnutí a jiných listin, jimiž je katastrální úřad vázán, z nichž každá svědčí o vlastnictví jiné osoby k téže nemovitosti, vyjádří katastrální úřad v katastru tuto okolnost duplicitním zápisem vlastnictví.

Jak je možné odstranit duplicitní zápis vlastnického práva k určitým nemovitostem z katastru nemovitosti?

Tážete se, jak postupovat v případě, že chcete být v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník nemovitosti resp. spoluvlastnického podílu na nemovitosti. Nebude-li možné vyřešit tuto věc dohodou s osobou, která je s Vámi zapsána na listu vlastnictví pro duplicitní zápis vlastnictví, musíte podat žalobu na určení, že jste vlastníkem nemovitosti resp. spoluvlastnického podílu na nemovitosti, u příslušného soudu podle § 80 písm. c) občanského soudního řádu. Duplicitní vlastnictví lze rovněž vyřešit v rámci probíhajících pozemkových úprav. Pozemkový úřad může, v souladu se zákonem o pozemkových úpravách, sám rozhodnout v této otázce.

Jak jsou zpoplatněny pozemkové úpravy?

Náklady spojené s pozemkovou úpravou hradí stát. Na úhradě nákladů se mohou podílet i účastníci pozemkových úprav, popřípadě i jiné fyzické a právnické osoby, mají-li zájem na provedení pozemkových úprav; stát jim může poskytnout subvence nebo dotace. V případě, že provedení pozemkových úprav je vyvoláno v důsledku stavební činnosti, náklady hradí stavebník v závislosti na rozsahu území dotčeného stavbou.

Musím se jako vlastník pozemku v obvodu pozemkové úpravy účastnit všech jednání na úřadě?

Vlastníci se zvou pouze na úvodní jednání, zjišťování hranic pozemků, projednání návrhu a závěrečné jednání. Na ostatních jednáních hájí zájmy vlastníků sbor zástupců, který je zvolen vlastníky na úvodním jednání na dobu provádění úprav.

Co je to průměrná základní cena zemědělského pozemku a k čemu se používá? Může dojit ke změně této ceny?

Průměrná základní cena zemědělského pozemků je odvozena z bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) zemědělských pozemků. Určuje průměrnou cenu zemědělských pozemků v daném katastrálním území v Kč/ m2. Tato cena se používá mj. pro výpočet základu daně z nemovitosti u zemědělské půdy. Seznam všech katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami najdete ve vyhlášce ministerstva zemědělství č. 412/2008 Sb. Ke změně průměrné ceny může dojít v případě provedení aktualizace BPEJ v daném katastrálním území. Tato činnost je zajišťována místně příslušným pozemkovým úřadem. Změna průměrné ceny není důvodem k podání nového daňového přiznání k dani z nemovitostí.

Kde najdu základní cenu zemědělských pozemků dle BPEJ?

Cenu dle jednotlivých kódů BPEJ naleznete v příloze č. 22 aktuální oceňovací vyhlášky; aktualizaci této oceňovací vyhlášky připravuje dle potřeby MF ČR.

Pokud se po pozemkové úpravě rozhodnu sám užívat své pozemky, mám nárok na přesné vytyčení vlastnické hranice?

Každý vlastník, jehož pozemky byly řešeny v pozemkové úpravě, má ze zákona nárok na vytyčení a stabilizaci vlastnických hranic prostřednictvím plastových znaků. Náklady na vytýčení hradí stát.

Na pozemcích vázne zastavení právo. Je možné tyto pozemky v rámci pozemkové úpravy směňovat?

Zástavní právo není důvodem pro to, aby pozemky nemohly být řešeny v pozemkové úpravě. Zástavní právo přejde v rámci navrženého stavu na nové pozemky.

Nabyl jsem do vlastnictví zemědělské pozemky, které nejsou vyznačeny v současné katastrální mapě, jelikož se jedná o přídělové parcely. Může mi v této věci pomoci pozemkový úřad?

Pozemkový úřad je oprávněn v rámci zákona o pozemkových úpravách provést jednoduchou pozemkovou úpravu za účelem upřesnění nebo rekonstrukce přídělu. Výsledkem tohoto řízení je rozhodnutí pozemkového úřadu o určení hranic pozemků. Zapsáním tohoto rozhodnutí do katastru nemovitostí se dotčené pozemky zobrazí v katastrální mapě. Často na tuto jednoduchou pozemkovou úpravu naváže komplexní pozemková úprava, v rámci které je pak řešena nová vlastnická držba v zájmu vytvoření racionálních podmínek pro hospodaření na pozemcích a podpory ekologických potřeb v zemědělské krajině.

Platí stále, že poplatníkem daně z nemovitosti u pronajatých pozemků je nájemce? Pokud nešlo o pozemek evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem, byl a doposud stále je poplatníkem daně z nemovitostí vlastník a to bez ohledu na (ne) existenci nájemního vztahu.

Kdo platí daň z převodu nemovitosti?

Při převodu nemovitosti je poplatníkem daně prodávající (převodce) a kupující (nabyvatel) je v tomto případě ručitelem. V případě, že jde o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci, vyvlastněním, vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva, pak je poplatníkem nabyvatel. Jestliže se jedná o výměnu nemovitosti, pak platí daň společně převodce i nabyvatel. Stejně tak tomu je i při převodu nebo přechodu vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění nebo do společného jmění manželů. Každý z manželů se tak stává samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné.

Kteří vlastnici nemovitosti přiznáni podávat nemusejí?

Ti, kteří již vlastnili nemovitosti a podávali daňové přiznání v předchozích letech a u nichž nedošlo k žádné změně, nebo došlo k novému výpočtu daně změnou zákona (například při změně sazby daně, ceny půdy, koeficientu, nebo když skončí zákonem stanovená lhůta pro osvobození). V tomto případě daň přepočítá správce daně (finanční úřad) a zašle poplatníkovi platební výměr.

A co když přiznání k dani z nemovitosti vůbec nepodám?

Pokud přiznání vůbec nepodáte nebo podáte pozdě, může vám správce vyměřenou daň zvýšit až o 10 %. Při pozdním zaplacení bude ještě vyměřen úrok z prodlení.

Po zapsání pozemkové úpravy do katastru nemovitosti je nutné pro další zdaňovací období podat nové daňové přiznáni?

Údaje evidované v katastru nemovitosti na jednotlivých listech vlastnických jsou po pozemkové úpravě odlišné oproti původnímu stavu a proto je nutné pro další zdaňovací období podat nové daňové přiznání.